"Kdo hledá, je očekáván, kdo čeká, je nalezen." Jaroslav Seifert
  • Domů
  • Články
    • Z tisku ...
    • Reportáže
    • Festival hudby
    • Fejetony
  • Audiotéka
  • Fotogalerie
  • Nadační fond
  • Syrinx
  • narodila se 25. 10. 1974 v Ústí nad Orlicí
  • vystudovala gymnázium v Hradci králové a poté Katedru alternativního a loutkového divadla DAMU - obor herectví
  • koncem studia přešla s celým ročníkem do Dejvického divadla v Praze, kde hraje dodnes (např. v inscenacích Vzkříšení, Teremin,Zimní pohádka).
  • TV a film: Lékárníkovic holka,seriály Rodinná pouta / Velmi křehké vztahy/, Ať žijí rytíři!,Fourteens, televizní pohádky
  • je autorkou pohádkové knihy a cd „Ve znamení motýla“ a knihy poezie „Hra na anděla“ /MF 2010/ + moderuje a píše scénáře pro společenské akce pro české i zahraniční společnosti
  • v roce 2007  založila Nadační fond Zdenky Žádníkové, který vylepšuje prostředí zdravotnických a sociálních zařízení www.nfzz.cz
  • hraje na příčnou flétnu, je žákyní Magdaleny Bílkové Tůmové Bílkové, laureátky Pražského jara

ZZ4.foto1

ZZ4.foto2

ZZ4.foto3

ZZ4.foto4

Fejetony

Slovo

Slova se dají vyřknout či napsat, slovy můžete ledacos slíbit, poté zase odslíbit, slovy se dá šlehnout i pohladit, můžete s nimi machrovat, předstírat i zdánlivě prožívat. Za pomocí slov se dá hovořit plamenně a planě zároveň – jak to rozpoznat, to je slovo do pranice… naštěstí tu máme skutky…

Jo, to známe …spousta slov a skutek utek. Nezbývá než si přát, aby skutky nezdrhaly a těch slov nemusí být zas tolik, hlavně aby platila a dala se brát vážně.

Některá slova či prohlášení se v čase proměňují: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí…Panečku, jakou energii a význam měla tato slova před dvaadvaceti a lety a dnes jim tento význam lidé sebrali, často titíž, kteří je jako symbol a heslo ustanovili.

Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme zmohli. Kéž tak i vám, co přijdete po nás a lidskosti chrám vystavíte výš.

Číst dál: Slovo

Troufalé pojednání o slavnostní bohoslužbě v katolickém kostele

Oddělme zrno od plev, píše se v bibli. Ač křtěná, jsem pleva. Pokud se nepočítá, že se snažím ctít desatero, co mi mé lidské síly, má extrovertní povaha a sobecké ego stačí. Věřím, že boží mlýny melou. Věřím ve vesmír, v energii, která nás tvoří a která, když zemřeme, zase do vesmíru odchází. Věřím v anděly strážné se vší silou své pragmatické duše. Věřím v moudré, nikoli vychytralé lidské bytosti a ráda jim naslouchám.

Číst dál: Troufalé pojednání o slavnostní bohoslužbě v katolickém kostele

Betynka 11/2010

Teda, holky, já bych nechtěl bejt kluk, kterej vás dostane za ženu - takovej binčus!" bezmocně konstatoval můj muž jednoho pátečního večera.

Číst dál: Betynka 11/2010

Betynka 10/2010

Čas od času se s nimi potkávám. Děti z první třídy mé dcery jim říkají "bezďáci". Trpělivě stojí u východu z metra a stále stejnými větami nabízejí ke koupi časopis "Nový Prostor". Z každého prodaného čísla mají část peněz. Na tváři snaživý úsměv, co se jim honí hlavou a jaké jsou jejich osudy bezdomovců, se můžete koneckonců dočíst v jednom z těch výtisků na recyklovaném papíře. Pokud vás to ovšem vůbec zajímá.

Číst dál: Betynka 10/2010

Betynka 9/2010 - Takzvaně klidná - budu jenom chvíli

Nedávno jsem narazila na výborný článek o teď už téměř šedesátiletém rockerovi, který na "stará kolena" přesídlil ze světa do Prahy. Četlo se to jedním dechem. Skvělý sloh, dramatická linka, život nabitý v podstatě vším, co si jen dovedete představit pod slovy žít na plný pecky. Muzika, pařby, drogy, holky, mejdany...

Číst dál: Betynka 9/2010 - Takzvaně klidná - budu jenom chvíli

Betynka 6/2010 - Závidím svým dcerám

Když jsem byla v jejich věku, můj tatínek stavěl, studoval různé postgraduály, vytvářel si předpony a další jiná písmena před a za jménem, bádal a publikoval, ve zbytku "volného času" jezdil za babi s dědou sušit seno, aby s traktorem čistil les, kosil, nahazoval a bílil, opravoval cokoli, stáčel med nebo betonoval... Později budoval zdravotnickou firmu, vymýšlel světové patenty, anebo si dělal pilotní průkaz.

Číst dál: Betynka 6/2010 - Závidím svým dcerám

Betynka 8/2010 - Cítit a dýchat chuť léta

Vlahé letní večery mají svůj nespor­ný potenciál zrychlit tepovou frek­venci. Vůně rozkvetlých lip zasní i nejpragmatičtějšího analytika pod sluncem. 810

Číst dál: Betynka 8/2010 - Cítit a dýchat chuť léta

Betynka 7/2010 - Stát se tak dítkem

Kéž bych byla dítětem! Protože věřím, že by mě to dlouho a hodně bavilo.


710

Číst dál: Betynka 7/2010 - Stát se tak dítkem

Betynka 5/2010 - Radikální řešení

Nemám ráda radikální řešení. Ani drastická. Vždy se snažím najít smír, řešení, harmonizuji do poslední kap­ky, co se jí už už chce přetéct přes pohár. Asi jsem tak vychovaná, nebo jsem nositelkou genu, říkejme mu tře­ba G35harmonie, nevím. Nachlazení řeším homeopaticky, prů­dušky cibulovým zábalem, bolest v kr­ku šalvěji a opět syrovou cibulí od ba­bičky nebo bio. Cibule totiž musí štípat, aby bacily samy pochopily, že tady jim pšenka nepokvete a nechaly se vyštvat. Jenže pak se objeví něco, čemu se ří­ká nosní mandle. A ta bestie si vyroste a nezabírá na ni vůbec nic, maximálně se načas stáhne, aby po čase s novou silou vyslala na sobě ubytované viry na turné po těle. Dokáže toho poměr­ně hodně. Zvětší uzliny po celém těle, špatně se s ní dýchá a spí se s otevře­nou pusou, moc místa pro vzduch vám totiž nenechá. Rýma je na denním po­řádku a celkově hostitel této "zbytněné adenoidní tkáně" moc neprospívá... Zbývá radikální řešení - odstranit v cel­kové narkóze. Nic příjemného, ale za tý­den vám dítko prospí noc jako tichý an­dílek, jí za dva a vy si říkáte, proč jste to martyrium neukončili dřív. Mám ráda příměry a tato "zbytněná adenoidní tkáň" mi připomíná naši politickou scénu před volbami. Velmi často je to podobná žumpa plná virů, které se tu a tam dočasně stáhnou, aby poté vyrazily v plné síle. Nepo­může nic jiného než - odstranit, vy­říznout. To abychom se v té narkóze nakonec neocitli my. Běžte k volbám. Pro jistotu.


510

Amen
mezi námi
a s námi Bůh?
Vesmír
Třetí oko Šivy
Vyšší Já
OsudBoží mlýny nebo
Náhoda...?

Bílé stíny
kolem mne
Život k cíli běží
Spravedlnost
mne si oči
Já Ty On
kdo nám určí
míru bolesti
a štěstí...

Sama ruleta se točí
červená sudá
černá lichá
Kdo nám cestu
vybírá
Bůh?
Vesmír
Třetí oko Šivy
Vyšší Já?
Osud
Boží mlýny
nebo
Náhoda?

(ze sbírky Hra na anděla, Praha 2010)

Foto - Josef Louda

Betynka 4/2010 - Kdo je tady rodič ...

betynka0410

Když děti přesně vědí, co chtějí, a novic vynaleznou cesty, jak toho dosáhnout, máte o zábavu postaráno...


Nevím jak, kdy a za jakých okol­ností se to stalo, ale z dítěte se nám začala klubat malá slečna. A pěkně asertivní. Domnívám se sice, že ani neví, co to slovo znamená, nicméně jeho vý­znam a skutkovou podstatu využívá do puntíku. "Maminko, zítra spíme v družině, máme bojové hry, prosím tě, nezapomeň mě omluvit na výtvarce, odhlásit z aerobiku, udělat mi stu­denou večeři a snídani, co se nemusí dávat do lednice, navrhuji ti sušenky, pyžamo už mám sbalené a kartáček taky, náhradní oblečení jsem si před­připravila, jen najdi spacák a karimatku, a pokud ji nemáme, jsem domluve­ná s Matějem, že mi ji jeho maminka půjčí, vím, že toho máš hodně, ale neboj, budu ti to připomínat, dokud to nebudeš mít všechno připravený, na to se spolehni!"
Klaplo jí to dokonale. Včetně zapůj­čení spacáku, protože jsem ten náš nenašla. Stejnou metodu používá i na svou mladší sestru, ale má v ní zdatného protihráče. „"Jestli mě nepřestaneš tahat za vla­sy, nebudu si s tebou hrát, odejdu a samota je trýznivá!" "Klidně si běž, aspoň budu mít klid a sním si všechny bonbónky sama." "Kecáš, žádný nemáš...!?" "Ale jistě to nevíš, co?!"
Svou vrcholnou formu mi ovšem Andrejka předvedla minulou neděli po mém dvakrát zopakovaném při­pomenutí, že jdeme cvičit na flétnu. "Maminko, navrhuji, že si budu asi 40 minut hrát a pak jsem připrave­na hrát na flétnu." Nezmohla jsem se na odpor. "Dorazila" mě Jáňa, která mi s vážným výrazem ve tváři ozná­mila:  "Představ si, mami, že mi děti ve školce okousaly nehty! Není co stříhat!"

Zkrátka mít děti je mimo jiné velká zábava.


Když už je tak nádherně sychravo a vlezle, pojďme slavit! Cokoli.

Trocha disciplíny neškodí ani v oslavách.

Pojďme si lehnout na sotva probuzenou louku.

Pojďme nastydnout a pak pod peřinou srkat urologický čaj.

Zalijem ho medovinou a duben bude zase o něco kratší.

Foto - Michaela Feureislová

  1. Betynka 3/2010 - Pravda a láska ...
  2. Betynka 2/2010 - Kdo pije nezlobí
  3. Betynka 1/2010 - Nový počátek a Vodnář
  4. Betynka 12/2009 - Právo volby
  5. Betynka 11/2009 - Ve znamení motýla
  6. Betynka 10/2009 - Strach ve městě
  7. Betynka 9/2009 - Popiš přesně a stručně!
  8. Betynka 8/2009 - Vzpomínky v krabici
  9. Betynka 7/2009 - Odněkud někam ...
  10. Betynka 6/2009 - Trenažér tatínek
  11. Betynka 5/2009 - 10 věcí, které bych řekla své mamince o jejich vnučkách
  12. Betynka 4/2009 - Nápadnické desatero
  13. Betynka 3/2009 - O maminkách a jiné zvířeně
  14. Betynka 2/2009 - Máma nesmí mít dovolenou
  15. Betynka 1/2009 - Není to žádná věda

Strana 1 z 3

  • 1
  • 2
  • 3

Nenechte si uniknout ...

  • VLASTA 5/2022

    VL05 01

     
  • Houslista Svěcený chystá

    Houslista Svěcený chystá na léto sérii koncertů v moravských krasových oblastech

     

Kontakt

Zdeňka Žádníková
V případě jakýchkoliv dotazů mě neváhejte kontaktovat
Zadejte prosím své jméno!
Zadejte prosím svůj e-mail!
Zadejte svůj telefon
Bezpečnostní kód není správný!
Napište svou zprávu!

Sociální sítě

Odkazy

Copyright © 2026 Z. Žádníková. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.