- narodila se 25. 10. 1974 v Ústí nad Orlicí
- vystudovala gymnázium v Hradci králové a poté Katedru alternativního a loutkového divadla DAMU - obor herectví
- koncem studia přešla s celým ročníkem do Dejvického divadla v Praze, kde hraje dodnes (např. v inscenacích Vzkříšení, Teremin,Zimní pohádka).
- TV a film: Lékárníkovic holka,seriály Rodinná pouta / Velmi křehké vztahy/, Ať žijí rytíři!,Fourteens, televizní pohádky
- je autorkou pohádkové knihy a cd „Ve znamení motýla“ a knihy poezie „Hra na anděla“ /MF 2010/ + moderuje a píše scénáře pro společenské akce pro české i zahraniční společnosti
- v roce 2007 založila Nadační fond Zdenky Žádníkové, který vylepšuje prostředí zdravotnických a sociálních zařízení www.nfzz.cz
- hraje na příčnou flétnu, je žákyní Magdaleny Bílkové Tůmové Bílkové, laureátky Pražského jara
Fejetony
Slova se dají vyřknout či napsat, slovy můžete ledacos slíbit, poté zase odslíbit, slovy se dá šlehnout i pohladit, můžete s nimi machrovat, předstírat i zdánlivě prožívat. Za pomocí slov se dá hovořit plamenně a planě zároveň – jak to rozpoznat, to je slovo do pranice… naštěstí tu máme skutky…
Jo, to známe …spousta slov a skutek utek. Nezbývá než si přát, aby skutky nezdrhaly a těch slov nemusí být zas tolik, hlavně aby platila a dala se brát vážně.
Některá slova či prohlášení se v čase proměňují: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí…Panečku, jakou energii a význam měla tato slova před dvaadvaceti a lety a dnes jim tento význam lidé sebrali, často titíž, kteří je jako symbol a heslo ustanovili.
Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme zmohli. Kéž tak i vám, co přijdete po nás a lidskosti chrám vystavíte výš.
Číst dál: Troufalé pojednání o slavnostní bohoslužbě v katolickém kostele
Teda, holky, já bych nechtěl bejt kluk, kterej vás dostane za ženu - takovej binčus!" bezmocně konstatoval můj muž jednoho pátečního večera.
Číst dál: Betynka 9/2010 - Takzvaně klidná - budu jenom chvíli
Když jsem byla v jejich věku, můj tatínek stavěl, studoval různé postgraduály, vytvářel si předpony a další jiná písmena před a za jménem, bádal a publikoval, ve zbytku "volného času" jezdil za babi s dědou sušit seno, aby s traktorem čistil les, kosil, nahazoval a bílil, opravoval cokoli, stáčel med nebo betonoval... Později budoval zdravotnickou firmu, vymýšlel světové patenty, anebo si dělal pilotní průkaz.
Vlahé letní večery mají svůj nesporný potenciál zrychlit tepovou frekvenci. Vůně rozkvetlých lip zasní i nejpragmatičtějšího analytika pod sluncem. 
Kéž bych byla dítětem! Protože věřím, že by mě to dlouho a hodně bavilo.

Nemám ráda radikální řešení. Ani drastická. Vždy se snažím najít smír, řešení, harmonizuji do poslední kapky, co se jí už už chce přetéct přes pohár. Asi jsem tak vychovaná, nebo jsem nositelkou genu, říkejme mu třeba G35harmonie, nevím. Nachlazení řeším homeopaticky, průdušky cibulovým zábalem, bolest v krku šalvěji a opět syrovou cibulí od babičky nebo bio. Cibule totiž musí štípat, aby bacily samy pochopily, že tady jim pšenka nepokvete a nechaly se vyštvat. Jenže pak se objeví něco, čemu se říká nosní mandle. A ta bestie si vyroste a nezabírá na ni vůbec nic, maximálně se načas stáhne, aby po čase s novou silou vyslala na sobě ubytované viry na turné po těle. Dokáže toho poměrně hodně. Zvětší uzliny po celém těle, špatně se s ní dýchá a spí se s otevřenou pusou, moc místa pro vzduch vám totiž nenechá. Rýma je na denním pořádku a celkově hostitel této "zbytněné adenoidní tkáně" moc neprospívá... Zbývá radikální řešení - odstranit v celkové narkóze. Nic příjemného, ale za týden vám dítko prospí noc jako tichý andílek, jí za dva a vy si říkáte, proč jste to martyrium neukončili dřív. Mám ráda příměry a tato "zbytněná adenoidní tkáň" mi připomíná naši politickou scénu před volbami. Velmi často je to podobná žumpa plná virů, které se tu a tam dočasně stáhnou, aby poté vyrazily v plné síle. Nepomůže nic jiného než - odstranit, vyříznout. To abychom se v té narkóze nakonec neocitli my. Běžte k volbám. Pro jistotu.

Amen
mezi námi
a s námi Bůh?
Vesmír
Třetí oko Šivy
Vyšší Já
OsudBoží mlýny nebo
Náhoda...?
Bílé stíny
kolem mne
Život k cíli běží
Spravedlnost
mne si oči
Já Ty On
kdo nám určí
míru bolesti
a štěstí...
Sama ruleta se točí
červená sudá
černá lichá
Kdo nám cestu
vybírá
Bůh?
Vesmír
Třetí oko Šivy
Vyšší Já?
Osud
Boží mlýny
nebo
Náhoda?
(ze sbírky Hra na anděla, Praha 2010)
Foto - Josef Louda
Když děti přesně vědí, co chtějí, a novic vynaleznou cesty, jak toho dosáhnout, máte o zábavu postaráno...
Zkrátka mít děti je mimo jiné velká zábava.
Když už je tak nádherně sychravo a vlezle, pojďme slavit! Cokoli.
Trocha disciplíny neškodí ani v oslavách.
Pojďme si lehnout na sotva probuzenou louku.
Pojďme nastydnout a pak pod peřinou srkat urologický čaj.
Zalijem ho medovinou a duben bude zase o něco kratší.
Foto - Michaela Feureislová
- Betynka 3/2010 - Pravda a láska ...
- Betynka 2/2010 - Kdo pije nezlobí
- Betynka 1/2010 - Nový počátek a Vodnář
- Betynka 12/2009 - Právo volby
- Betynka 11/2009 - Ve znamení motýla
- Betynka 10/2009 - Strach ve městě
- Betynka 9/2009 - Popiš přesně a stručně!
- Betynka 8/2009 - Vzpomínky v krabici
- Betynka 7/2009 - Odněkud někam ...
- Betynka 6/2009 - Trenažér tatínek
- Betynka 5/2009 - 10 věcí, které bych řekla své mamince o jejich vnučkách
- Betynka 4/2009 - Nápadnické desatero
- Betynka 3/2009 - O maminkách a jiné zvířeně
- Betynka 2/2009 - Máma nesmí mít dovolenou
- Betynka 1/2009 - Není to žádná věda








