Snadno a rád. Moje aktivity mu nevadí, naopak i on se jimi baví. Říkal, že od té doby, co mě poznal, nesnědl nikdy tolik zeleninových salátů a neviděl tolik divadelních představení....

 

     Ne, to by byla věčná škoda.

• Opravdu není nic, co vám na manželovi vadí?

     Na to mám standardní odpověď - Jeho mezilopatkové svaly.

 

      Posilovně se vyhýbá obloukem

• A jak jsem na tom teď Vy?

     Áá..a máme tu oblíbenou otázku.Ke štěstí mi chybí ještě čtyři kila, které bych ráda – k nelibosti mého manžela – zhubla, Z legrace říkám, že jsem dodělala dům a teď se vrhám na rekonstrukci těla...takže tréninky a zase tréninky.Naštěstí mě to baví.

 

     Bydleli jsme v malém vlhkém bytě v Mníšku pod Brdy a domluvili se, že na domek si počkáme. Manžel by klidně bydlel i v paneláku, kde vyrůstal, ale pro mě byla představa pražského sídliště velmi obtížně akceptovatelná. Směr na Strakonice mi vyhovuje, protože jste hned v Brdech a navíc je to i blízko na Šumavu.  

 

     Závěsné houpací křeslo, shoz na špinavé prádlo z prvního patra, aby se s ním nemuselo chodit po schodech, klavír a knihovna.

 

     Ne, měla jsem ho v předchozím bytě, kde jsem byla v podnájmu. Koupila jsem si ho za svůj první honorář, když jsem moderovala trojjazyčně, což dneska vůbec nechápu, jak jsem zvládla, Silvestra 2000 v jednom pražském hotelu. To jsem byla ještě studentka.

    Za závěsnou houpací brazilskou síť pro dva. Dodnes ji mám, koupila jsem si ji taky během studií na DAMU a stála 3000 korun. Asi tři týdny jsem kolem ní chodila, než jsem se rozhodla. Byly to tenkrát opravdu šílený peníze a já potom dva měsíce jedla jen rohlíky. Nebylo to jednoduché, ale stálo to za to.

 

     Pro Ivanku je to nezáviděníhodná situace, ale pro mě jako pro herečku zajímavý úkol. Nejdřív mi bylo trochu líto, že Tomáš Matonoha končí s postavou Richarda, protože jsme byli dobře sehraní , ale tím, že nepokračuje, mně umožnil hrát trochu jinou Ivanku. Je zajímavé hrát ji z úhlu, jak se chová, když se jí stane velké neštěstí, jak se z toho berchá, jak ji to ovlivní. Takový vývoj postavy je na soap operu až nadstandardní. V první řadě byla rozevlátá a řešila pořád jen diety a chlapy, ale teď ve třetí řadě je mi mnohem bližší. Dospěla k určité sebeironii, kterou mám ráda. Na třetí řadu seriálu jsem opravdu hrdá. Zvažovala jsem, jestli do ní jít a jméno režiséra Vladimíra Drhy mi v rozhodování hodně pomohlo. První věta, kterou na place nám hercům řekl,byla, že se můžeme pohybovat a hrát si kdekoliv  v prostoru a kamery si nás vždycky najdou. Což je pro mě osvobozující a je to voda na můj mlýn. Dřív jsme měli přesně dané, kam ještě můžeme šlápnout a kam už ne.

    Mám takový nápad, přání, jak by se osud Ivanky mohl dál odvíjet. Přesněji řečeno, se kterou seriálovou postavou by se mohla sblížit.Katka s Jitkou Bártů mi zatím odolávají. No,ještě mám čas,uvidíme.

    Naučila jsem se koncentrovaně vstřebávat velké množství textu. Díky novému režisérovi a nové produkci ETAMPU není problém do seriálu přidat jakýkoliv nápad a situace. Pokud ten nápad mám, tak jej také ale musím zrealizovat v co nejkratším čase a pokud možno hned napoprvé dobře. A co jsem se naučila od Ivanky? Těžko říct. Možná některé věci víc zlehčovat, protože já leccos beru zbytečně vážně. A doufám, že jsem na rozdíl od ní míň roztomilá.