Jednou stojí před kamerou s loknami do pasu, jindy ji uvidíte na koncertním pódiu s příčnou flétnou nebo jak běží na zkoušku do Dejvického divadla. Můžete ji zastihnout i ve zdravotnických zařízeních, která se svým nadačním fondem zútulňuje. Zdeňka Žádníková-Volencová je ale především maminka.
Jaké bylo fotografování na titulní stranu s vaší mladší dcerkou?
Celou dobu jsem se náramně bavila. Hlavně když Janičce po třech hodinách došla trpělivost a rozhodla se, že už nebude spolupracovat. Už předtím si vymínila, že si na sebe sice vezme šatičky, ale jedině s tím stříbrným tričkem. A pak objevila mističku s lupínky... Moje dítě se prostě rozhodlo celé fotografování projíst! Žádné důmyslné triky Janičku od misky neodlákaly. Jakmile jsme ji zkusili schovat, volala: "Kšupinky, de šou kšupinky?"
A kde jste měla starší ratolest? Zrovna natáčela.
Natáčela? Andrejka totiž hraje v krásném dětském seriálu ze středověku, který připravuje Česká televize se Three Brothers Production. Zcela upřímně říkám, že jí závidím. Jezdí na koni, přepadává loupežníky, šplhá na laně po hradbách...
Takže nepatříte mezi ty rodiče-herce, jež zakazují svým dětem, aby šly v jejich stopách?
Vlastně patřím, v budoucnu si to nepřeji. Ale ted' je Andrejce šest let. Ještě nechodí do školy, protože jsme se rozhodli zapsat ji až za rok. A protože tohle je vážně skvěle napsaný seriál v režii Karla Janáka, tak jsme jí to umožnili. Bude mít jednou krásnou vzpomínku na dětství. Její hraní pro nás s manželem znamená manažersko-logistickou show. Na natáčení ji vždy doprovází jeden z nás nebo chůva. Radek, protože je ekonom a má rád ve věcech pořádek, vytváří doma po večerech tabulky s harmonogramem a kolonkami, kdo a kdy točí s Andrejkou, kdo se stará o Janinku, kdo si vezme auto, protože druhé je rozbité... Pak podle toho jedeme a já se směju, jak si v těch kolonkách libuje. Jen si ještě do své verze připisuju noční nákupy, aby rodinka nehladověla, standardní otevírací doba obchodů je pro mě totiž momentálně passé, nestíhám ani večerky!
Hrajete v tom seriálu také?
Hraji, má role je Marie, budoucí nevlastní matka své vlastní dcery. Je to paráda, v říjnu jsem strávila dva nádherné natáčecí dny na Křivoklátě. Marie je v kontextu dnešní doby poměrně odvážná dívka vzhledem k faktu, že se zamiluje do vdovce, otce pěti dětí - a jedno z nich je právě Andrejka. Ale coby představitelka Marie jsem si jen užívala - krásné šaty, dlouhatánské vlasy, jízda na koni a v textu byla obdivována... Prostě sen. Natáčecí den končil v pět odpoledne, a když jsem o hodinu později doma čelila otázkám "Co bude k jídlu maminko?" a "Proč už je na obloze měsíc?" a "Jakou barvu má housenka běláska, taky bílou?", ještě jsem si v duchu plula po hradbách na Křivoklátě.
K práci herečky jste si před dvěma lety přibrala i charitu. Jak se jmenuje váš nadační fond?
Jednoduše Nadační fond Zdeňky Žádníkové. Nenazvala jsem ho tak pro svou větší slávu, ale proto, že nadačních fondů je hodně a připadá mi fér nevymýšlet žádná další jména zvířátek nebo kytiček, ale dát do názvu konkrétní jméno. Aby se hned vědělo, kdo je za fond zodpovědný. Je to v podstatě mé regulérní druhé zaměstnání. Večer uspím holčičky a sednu si k počítači.
Proč jste ho založila?
Začalo to tím, že výtvarník Libor Škrlík našim holčičkám vymaloval pokojíček. A vzápětí nás napadlo pokusit se takhle hezky vymalovat nemocnici. Zkusili jsme to na dětském oddělení v Chrudimi - a s velkým úspěchem. Zjištění, že jsou na světě lidé, kteří jsou ochotni poskytnout finanční dary, nás dovedlo k založení fondu, protože když věnujete peníze na charitu, můžete si je zároveň odečíst z daní. Tak proč to těm našim osvíceným sponzorům neumožnit?