Když děti přesně vědí, co chtějí, a novic vynaleznou cesty, jak toho dosáhnout, máte o zábavu postaráno...
Nevím jak, kdy a za jakých okolností se to stalo, ale z dítěte se nám začala klubat malá slečna. A pěkně asertivní. Domnívám se sice, že ani neví, co to slovo znamená, nicméně jeho význam a skutkovou podstatu využívá do puntíku. "Maminko, zítra spíme v družině, máme bojové hry, prosím tě, nezapomeň mě omluvit na výtvarce, odhlásit z aerobiku, udělat mi studenou večeři a snídani, co se nemusí dávat do lednice, navrhuji ti sušenky, pyžamo už mám sbalené a kartáček taky, náhradní oblečení jsem si předpřipravila, jen najdi spacák a karimatku, a pokud ji nemáme, jsem domluvená s Matějem, že mi ji jeho maminka půjčí, vím, že toho máš hodně, ale neboj, budu ti to připomínat, dokud to nebudeš mít všechno připravený, na to se spolehni!"
Klaplo jí to dokonale. Včetně zapůjčení spacáku, protože jsem ten náš nenašla. Stejnou metodu používá i na svou mladší sestru, ale má v ní zdatného protihráče. „"Jestli mě nepřestaneš tahat za vlasy, nebudu si s tebou hrát, odejdu a samota je trýznivá!" "Klidně si běž, aspoň budu mít klid a sním si všechny bonbónky sama." "Kecáš, žádný nemáš...!?" "Ale jistě to nevíš, co?!"
Svou vrcholnou formu mi ovšem Andrejka předvedla minulou neděli po mém dvakrát zopakovaném připomenutí, že jdeme cvičit na flétnu. "Maminko, navrhuji, že si budu asi 40 minut hrát a pak jsem připravena hrát na flétnu." Nezmohla jsem se na odpor. "Dorazila" mě Jáňa, která mi s vážným výrazem ve tváři oznámila: "Představ si, mami, že mi děti ve školce okousaly nehty! Není co stříhat!"
Zkrátka mít děti je mimo jiné velká zábava.
Když už je tak nádherně sychravo a vlezle, pojďme slavit! Cokoli.
Trocha disciplíny neškodí ani v oslavách.
Pojďme si lehnout na sotva probuzenou louku.
Pojďme nastydnout a pak pod peřinou srkat urologický čaj.
Zalijem ho medovinou a duben bude zase o něco kratší.
Foto - Michaela Feureislová