Slova se dají vyřknout či napsat, slovy můžete ledacos slíbit, poté zase odslíbit, slovy se dá šlehnout i pohladit, můžete s nimi machrovat, předstírat i zdánlivě prožívat. Za pomocí slov se dá hovořit plamenně a planě zároveň – jak to rozpoznat, to je slovo do pranice… naštěstí tu máme skutky…

Jo, to známe …spousta slov a skutek utek. Nezbývá než si přát, aby skutky nezdrhaly a těch slov nemusí být zas tolik, hlavně aby platila a dala se brát vážně.

Některá slova či prohlášení se v čase proměňují: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí…Panečku, jakou energii a význam měla tato slova před dvaadvaceti a lety a dnes jim tento význam lidé sebrali, často titíž, kteří je jako symbol a heslo ustanovili.

Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme zmohli. Kéž tak i vám, co přijdete po nás a lidskosti chrám vystavíte výš.

To jsou také slova - konkrétně je to epitaf svobodných zednářů, který se táhne podél celé jejich krypty na Slavíně, kterou shodou okolností letos spolek Svatobor, který o ní pečuje po mnoha letech otevírá veřejnosti..

Josef a Karel Čapkovi, Viktor Dyk, Alois Rašín, Julius Zeyer, Alfons Mucha,František Křižík, Josef Suk, to jsou jména aktivních svobodných zednářů….proč o tom teď a tady píšu…

Líbí se mi hlavní myšlenka svobodných zednářů …velmi zjednodušeně  šlo o povznesení jednotlivců a národů, o povýšení myšlenky, filozofie a veřejně prospěšného konání nad pouhým materiálním uspokojením jednotlivce či úzké skupiny. Přičemž materiální stránka se nijak nepodceňuje, protože těžko lze být filantropem, když  jaksi není z čeho.

My všichni jsme téměř denně médii konfrontováni s mnohamilionovými podvody- říkají tomu úniky a co je zajímavé, často jsou doprovázeny náhlou ztrátou paměti.

Nezbývá se než obrnit, obklopit se lidmi, kteří vyznávají slova jako právo, čest, noblesa a spravedlnost a věřit, že svět se ještě nezbláznil a dá se měnit.

Určitě jste zaznamenali někdy až démonické diskuze nad datem 21.12 2012- pravdou je, že v tento den se naše Země a společně s ní všechny důležité planety naší soustavy dostanou na jednu pomyslnou přímku se Sluncem a galaktickým středem v Mléčné dráze. Poté následuje přestup do galaktického rovníku. Tento jev se opakuje jednou za 25920 let a nazývá se kosmickým nebo taky platónským rokem.

Naše Země po jeho uplynutí projde změnou a stejně tak lidstvo…jaká to však bude změna nevisí ve hvězdách, ale na nás.

Skutečnost, ve které žijeme, si vytváříme sami svými myšlenkami a tím, co očekáváme, že se stane. Jinými slovy , očekávejme jen to nejlepší a tak se staň! Být dobrým nutně neznamená být slabším nebo snad méně chytrým.

Přeji vám hezké vánoce a šťastný Nový rok 2012.