O lásce a jejích (ne)proměnách si povídaly:
• Lenka Krobotová, herečka, která, když jí nabídli hostování v Dejvickém divadle, vstoupila na prkna, kde kraloval jako režisér její otec Miroslav Krobot "Museli tátu přemlouvat, aby mi dal šanci, že jsem přece skončila DÁMU s dobrými výsledky," vzpomíná Lenka. "Byl na mě při zkouškách jako na dceru přísnější." Od té doby v Dejvickém divadle zůstala.
• Klára Melišková byla okouzlující ve filmu Mistři, však za něj také získala sošku Českého Iva za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Od roku 1996 je v angažmá v Dejvickém divadle.
• Zdeňka Žádníková se do povědomí veřejnosti dostala rolí v seriálu Rodinná pouta, resp. Velmi křehké vztahy. Kromě toho se ale stará ještě o dvě dcery a stejně jako Lenka a Klára je členkou Dejvického divadla.

• Kdybyste si mohly vybrat, v jaké době byste chtěly žít?

Lenka: V osmnáctém století, ale bez válek. Líbí se mi tehdejší móda, komunikace, způsob vyjadřování, vztahy mezi lidmi...  Samozřejmě bych chtěla být šlechtična ze zámku.
Klára: Ale co kdybys nebyla šlechtična, ale vesnická Mařena? 
Lenka: Tak to bych nechtěla žít v osmnáctém století! Tehdy  to asi v rodině bylo drsnější než dnes...
Zdeňka: Já bych si vybrala třicátá léta minulého století. Líbí  se mi tehdejší noblesa, móda, styl, literatura, divadlo, celkově ta doba před druhou světovou válkou byla zajímavá.  Přišla samostatnost českého státu, lidi si vážili toho, že jsou  Češi, a chovali se podle toho. Samozřejmě je vždycky lepší  pohybovat se ve společnosti z vyšších kruhů.
Klára: Mně by nevadilo vlastnit nějaké hospodářství, lidi  museli sice makat, ale neměli čas zamýšlet se nad hloupostmi, dodržovali tradice...
Zdeňka: Museli ale vstávat ve čtyři ráno! 
Klára: Ale zase chodili brzo spát!
Zdeňka: V podstatě se nám líbí doba, kdy ještě nebyla televize. Jsem ráda, že  žiju v dnešní době, ale  vjemů je tolik, že na to  základní, komunikaci  mezi lidmi, nezbývá  čas, síla ani chuť... 

• Jak na tom tehdy, v té  vaší době, byly ženy? 

Zdeňka: Některé velmi  dobře, třeba taková Coco Chanel, ta mě  napadá jako první,  nebyla jen tak někdo.  Kostýmek, kterým tenkrát ovlivnila celou generaci, navrhla přesně v té době. 
Lenka: Když se vrátím k Mařeně, na chvilku bych to chtěla  zkusit, ale s možností z toho s pomocí kouzelného prstenu  utéct, když by mě začal znásilňovat třeba neznámý voják... 
Klára: Ženy na mém statku na tom byly docela dobře. Po  večerech draly peří, povídaly si - to je něco pro mne sedět  v sednici, mít tam teplo, povídat si,. drát peří...