Mám ráda všechny své ctnosti i neřesti

Divadelní múza Thálie si Zdeňku Žádníkovou Volencovou vybrala naprosto neomylně. Útlá brunetka s uhrančivýma očima hraje jak z partesu, báječně zpívá i tančí. S čímž se konec konců u dobré herečky počítá. Kdo ji ale neslyšel vyprávět o rodných východních Čechách, o moc přišel.

Její láskou je Hradec Králové a zámek Kuks, jehož historii sype z rukávu. Nechali jsme se tedy sídlem hraběte Šporka inspirovat a paní Zdeňku jsme požádali, ať si ze zdejšího slavného cyklu soch Ctnosti a Neřesti vybere po čtyřech, které nejvíc odpovídají jejímu naturelu

Baví mě ženskost

Aby to neměla paní Zdeňka tak jednoduché, po jedné ctnosti a neřesti jsme vybrali i my. A to těžký kalibr - Cudnost a Smyslnost. Smyslnost ale není neřest; rozesmála se.

"Mam ji ráda. Smyslnost je přece nejen v sexu, ale také v jídle, chování, mluvě. To všechno chytré ženy umějí. Ráda pozoruji, když dokážou používat hlavu a tělo mile, vnímavě i rafinovaně, tedy v souhrnu smyslně. Protiví se mi, když to činí po lopatě a vulgárně. Baví mě ženskost a miluju i ženské zbraně.

A co Cudnost, jde s hereckou profesí vůbec dohromady? Paní Zdeňka zůstala v klidu, ji zatím erotické scény míjely. Její seriálová Ivana sice otěhotněla, ale bez zvědavých očí diváků.

Naděje

Proč tuhle ctnost berete, jak říkáte, jako velkou životní šanci?

Protože ji vidím ve svých dětech. Dilema kariéra, nebo rodina mě netrápí. Mám dvě dcery, a zároveň mám ráda svou práci.

To vážně nic nešidíte?
Bývám docela výkonná, ale taky mám paní na úklid. Můj muž ani nechce, abych život propádila s luxem v ruce, a sám navrhl, že si někoho na úklid najmeme. Existují prostě priority, které stojí nad vším ostatním. U nás jsou to děti. Jistě, strávíte tři čtyři roky vařením kašiček, utíráním prdelek a padáte únavou. Ale pak se to přehoupne, z potomků se stanou vaši kamarádi, s nimiž přijde legrace. Moje naděje, Andrejka i Janička, jsou krásně slunečné.

Píle

Vám se ta věčná výkonnost ani trochu nezajídá?

Já vyznávám, že štěstí přeje připraveným, a vždycky se mi to vyplatilo. Když jsem se rozhodla studovat herectví, tatínek to považoval za profesi nepraktickou a velmi nestabilní. Doslova mě donutil, abych si udělala státnici z angličtiny. Nejdřív jsem trucovala, ale dnes už beru tenhle jazyk jako srdeční záležitost. Navíc díky ní nemusím být existenčně úplně závislá jen na herectví.

Angličtina že je srdeční záležitost?

A to doslova, neboť mě seznámila s manželem. Půl roku jsem byla jeho učitelkou. Můj muž pracuje jako ekonom. Naše povolání jsou tedy naprosté mimoběžky a obchodní angličtina zůstává jediné, co máme profesně společného.

Stala jste se vůbec první studentkou, která na DAMU získala za svou diplomku Cenu děkana?

Vybrala jsem si téma První herečky a strávila jsem tři měsíce zavrtaná ve studovně v Klementinu. Drtivá většina materiálů byla dostupná jen v angličtině, a tak jsem překládala a byla šťastná, že dělám něco smysluplného. Velmi mě to bavilo. Ono pátrat po historii hereček a pohnutkách stát se herečkou byla v podstatě zábava. A tátovi jsem tou cenou udělala velkou radost.

{mospagebreak }

Lenost

Až z tě vaší píle trochu mrazí... '

To byste měla vidět, jak jsem "pilná", když se mi do něčeho nechce.

Štědrost

Vraťme se zpět k Braunovým Ctnostem. Co vy a Štědrost, jih jste si také vybrala?

Nemám ráda lidi lakomé ani ty, kteří praktikují jen něco za něco. Taková podmíněná štědrost platí snad jen u dětí, v tomhle demokracii neuznávám. Liberální výchova je podle mne cesta do pekla.

Velkorysost vám tedy cizí není?

Mám ji ráda a myslím, že sama dokážu být velkorysá. Jen. jsem musela trochu přibrzdit. V poslední době mi začalo chodit stále víc e-mailů se žádostmi o peníze - vy je přece máte a já je chci na tohle a na tamto. Stačí mi jen pětačtyřicet, sedmdesát, devadesát tisíc...

Přesto zůstáváte dal štědrá, jen trochu jinak.

Snažím se být užitečná a využít možností a kontaktů, které mám. Založila jsem Nadační fond, mezi jehož hlavní projekty patří výmalba dětských oddělení v nemocnicích. Zatím jsme úspěšně zrealizovali pilotní projekt v chrudimské nemocnici. Nyní pracujeme na obdobné akci pro dětskou JIP v Pardubicích. Naším záměrem je soustředit se na regiony a být aktivní hlavně tam.

Spolu s Blankou Haškovou, uměleckým maskérem Zdeňkem Klikou a fotografkou Alenou Hrbkovou také připravujeme kalendář fotografií, jehož výtěžek připadne na podporu konkrétních projektů našeho nadačního fondu. Rádi bychom v blízké době vydali dětskou ilustrovanou knížku pohádek. Kdo by se chtěl dozvědět více, může navštívit moje stránky - www.zadnikova.cz.

Upřímnost

Vy prý si servítky moc neberete?

Dřív skoro vůbec. Ale nemám ráda upřímnost kontroverzní nebo jen skandální.

Takže pravda za každou cenu, ať to stojí, co to stojí?

Dostala jsem se do stadia, kdy pravdu spíš dávkuju, protože hodně radikální názor často věci uškodí a stejně se nic nezmění. V tom je mi dobrým učitelem můj muž. Párkrát mi to už řekl -no, bylas upřímná, je ti líp? Na, světě přece není buď ryc, nebo nic. Dnes už rozlišuju.

Pýcha

Říkáte, že jste ctižádostivá. K tomu svým způsobem patří pýcha. Je to vaše ctnost, nebo neřest?

Myslím, že pyšná nejsem, pýchu jako lidskou vlastnost nemám ráda. Něco jiného je ale hrdost.

Mívám někdy tendenci vzít si toho na sebe víc, než mohu zvládnout. A potom je to rachot. Všechno, co jsem slíbila, sice splním, ale bývám pak hodně unavená. Vlastním podivnou náturu. Když mám hodně práce, bývám nejšťastnější. To je taková moje neřest i ctnost zároveň.

Závist

Živnou půdou pro závist bývá známá tvář i úspěch. Jaké s tím máte zkušenosti?

Setkávám se s ní, ale ne zcela otevřeně. Líbí se mi krédo Přej a bude ti přáno.

A co vy sama, závidíte?

Taky mě to občas chytne, ale závidím v mezích normálu. Udělám třeba náročný casting na americký film a ono to nevyjde kvůli naprosté banalitě. Roli dostane někdo jiný. A tomu pak upřímně závidím. Ale krásně mě z toho dostane rodina. Mám přece něco víc než jen práci. Prostě ten neúspěch cítím jako normální světa běh. Je mi to líto, ale jenom líto.

Lstivost

Dost jste mě udivila, když jste si vybrala právě tuto nectnost. Pročpak?

Protože ji občas používám při výchově svých dcer. Lstivě na ně uplatňuji, jak říkám, motivační programy za odměnu. Takže moje Andrejka už dlouho odpovídá na otázku, co na ni funguje, slovem MOTIVACE.

Nic ve zlém, ale vaše profese je odedávna spojována s intrikami...

S tím si hlavu nelámu.

---------------------------------------------------------------------

Zdeňka Žádníková Volencová se řadí k nejpůvabnějším herečkám naší divadelní televizní scény. Jenže tahle inteligentní mladá dáma už také ví o životě své a má to v hlavě náramně srovnané. Osud ji totiž nijak nešetřil. V sedmnácti, kdy tápající dívky nejvíc potřebují mámu, Zdeňce Volencové ta její zemřela. Prohrála boj s nádorovým onemocněním.

"V takový okamžik člověk sice najednou dospěje, ale stejně je úplně bezmocný. Ta hrozná nespravedlnost ho totálně zaskočí: Čas to vůbec nevyléčí, jen trochu obrousí. Moje mamka mě neviděla hrát, neviděla ani moje holčičky: I když je to už víc než patnáct let, pořád mi strašně schází."

Věřím v člověka

Tehdy se také Zdeňka Volencová naučila spoléhat se jen sama na sebe. Takže, když si stanoví cíl, udělá maximum, aby ho dosáhla.

"Ovšem bez toho, že bych někomu vědomě ublížila. Hnát se bez ohledu na okolí za nějakou metou je mi čím dál protivnější, i když se to mnohdy stává normou, protože se rozvolňují hranice slušnosti: Velmi mě například iritovali všichni ti Vyvolení. Z hlediska obchodního výborný artikl, z hlediska lidského pro mě naprosto neakceptovatelné".

Maminčin odchod nastartoval u Zdeňky Volencové také jiný přístup ke zdraví. Ačkoliv sotva překročila třicítku, chodí pravidelně na mamograf.

"Celá řada žen, i těch starších, u nichž je už riziko onemocnění mnohem vyšší, bývá v tomto ohledu liknavá. Nechci si v padesáti vyčítat, že jsem na pravidelná vyšetření kašlala."

Bio-eko-czecho

Dalšími z jejích priorit jsou také racionální výživa a zdravý životní styl.

"Je spousta věcí, s nimiž sama nemůže moc udělat. Třeba s kvalitou ovzduší. Ale určitě nemusím potahovat z cigarety. A já jsem až militantní nekuřák. Stejně tak si přece může sama vybrat, zda a jak často si zacvičím i co budu mít na talíři. Nepatřím mezi vegetariány, ani nekrmím rodinu jen zrním. Kromě kuřecího jím každé maso. Nejraději asi zvěřinu, ale nepohrdnu ani šťavnatým řízkem od naši šumavské babičky. U nás přicházejí na stůl jen kvalitní potraviny, hlavně ve variantě bio. A tak mám pro své holčičky dokonce i bio-piškoty," uvádí sympatická herečka na pravou míru, proč má doma přezdívku bio-eko-czecho.

Racionální životní styl však nebyl její doménou vždycky. Tahle dnes křehká a subtilní mladá žena prošla také obdobím, kdy se prala s kily navíc.

"Dnes prostě víc přemýšlím, co svému tělu dodám, takže, jak říká můj tatínek, umřu nejspíš úplně zdravá."

EVA MÜLLEROVÁ