Leden je totiž zvláštní měsíc. Slibujeme si od něj mnohé, očekáváme nové, a on, chudák, plní nevděčnou úlohu našich přání a tiše závidí červnu jeho pohodu.

Astrologové mě namlsali příslibem duchovního roku Vodnáře, ústupem prospěchářství, které v roce 2009 údajně dosáhlo kulminačního bodu. Podle počtu odhalených korupčních afér a medializace chování některých "podnikatelů a představitelů" naší země si to myslím také.

Někdy opravdu nevěřícně zírám na právě dočtený článek a říkám si, co ještě český občan unese. Jakou míru má zlodějina a kde je spravedlnost. Platí ještě, že boží mlýny melou? Anebo jak říká jeden můj kamarád: "Na každé prase se někde vaří voda!" A tak mě napadá, při pohledu na fotografie dotyčných "šikovných lumpů", jací asi byli jako děti...

Jestli jim někdo říkal, že lhát se nemá a že kdo krade, do pekla se hrabe...

Jestli je někdo učil pouštět staré lidi sednout a chovat se ohleduplně k (nastávajícím) maminkám...

Jestli se dá vůbec ohleduplnosti naučit... Možná ano. Možná je to úkol, který musí zvládnout jen a jen maminky. Ty totiž určují pravidla boje na pískovišti - kdo bude vítězem a jak se chová silnější i k slabšímu. Možná je tu naděje, že výchovou se dá zvýšit počet takových, pro které slovo PROVIZE  nebude zaklínači formulkou, k čemukoli jen si zamanou. A v tom je leden nevinně

Suchý motýl na dlani

Smutek mezi námi

Mech se rozvoněl

A zima se přiblížila

Plni očekávání

Co další rok přinese

Zapomínáme

Na osud vrtkavý - schválně

Kdo si to teď odnese

Obejmi mě

Jen štít

Zachráníme

A šíp mrazivý

Cíl jiný může mít